Like & Dobiáš | Rozhovor s ligovými mladíky Interobalu

Určitě pro náš klubový web byla dvojtá porce "nagelováných kloučků" u rozhovoru, který byl párkrát postaven do nadsázky a srandy. Adam Like a Matěj Dobiáš, hráči s ročníkem 1995 dávají svůj první rozhovor. Kluci mají všechno před sebou a určitě vidíme do budoucnosti, protože tento rozhovor jim určitě vedoucí Áčka v klubové kase neodpustí.

Jak hodnotíš svoje nováčkovské působení v ligovém Interobalu?

Adam: Působení v ligovém kádru je jako splněný sen. Užívám si každý trénink a každou odehranou minutu. Jsou to skvělé zkušenosti a jsem za ně nesmírně rád.

Matěj: Hodnotím ho kladně. Po prvním tréninku mě ani ve snu nenapadlo, že si vůbec někdy zahraji ligu. Doteď jsem se jen učil a stále se učit budu, a že se mám pořád co učit.  Především jako nováček se učím od zkušených hráčů „granát – Miži, kličky – Kocák, rychlost – Kasa, housle – Vnouče a pohyb Šíša do repre.“ 

Oba už máte i svůj první gólový zápis v lize. Pocity po vstřelení premiérové branky?

Adam: Pocity byly nepopsatelné, jelikož to byl zároveň i můj první start v lize. Takže jsem byl plný emocí a hned jsem to běžel slavit se čtyřkou, která u toho byla na hrací ploše se mnou. Hlavně pak s Tomášem Vnukem, který mi na premiérovou branku nahrál.

Matěj: Kluci mi trochu vyčítali, že jsem ho neslavil, protože to byl přece první ligový gól, ale jak říká jeden méně známí fotbalista (Mario Balotelli), "Když pošťák doručí dopis, oslavuje?" (smích) 
 

Kdo je tvým velkým futsalovým a také fotbalovým vzorem?

Adam: Futsalový vzor je pro mě Falcao. Jeho triky a zakončení jsou jako z jiného světa. A fotbalovým vzorem jednoznačně Cristiano Ronaldo, je to fenomén dnešní doby. Pro mě osobně nejlepší fotbalista v historii.

Matěj: Nepotřebuji mít svůj vzor, občas se podívám na YouTube videa a sleduji, jak mě borci jako je Ricardinho nebo Özil kopírují, ale aspoň se podívám, jak zlepšovat kličky. (smích)

Co tě baví na domácích ligových zápasech?

Adam: Na domácích ligových zápasech miluji tu atmosféru! Jak uvnitř týmu, tak v hledišti. Je to neuvěřitelný zážitek. 

Matěj: Tak určitě... když jsem vůbec na zápas nominovaný, už tím se skvěle bavím, ale samozřejmě fanoušci, kterých chodí pravidelně plný dům. 

Jsou ještě tři zápasy do konce základní části. Jak vidíš boj o play-off?

Adam: Všichni chceme play-off! A jsme k tomu opravdu blízko. Jsou před námi těžká utkání, ale věřím, že je zvládneme. 

Matěj: Vidím to tak, že je důležité se umístit kolem středu. V prvním kole play-off získat jednu z dvojice Brna pro zahřátí. Poté už uvidíme jak to dopadne dál. Věřím, že se do finále můžeme podívat. A nikde není psáno, že si Chrudimští špatně namažou sálovky a titul se bude oslavovat v Plzni.

Koho by jste chtěli v play-off dostat jako soupeře?

Adam: Ať už dostaneme kohokoliv, budeme je chtít porazit. 

Matěj: Už zmiňovanou dvojici Krokodýl, nebo Tango a poté Nejzbach nebo jedno z Pražských S. Sice jsou Pražené těžkým oříškem, ale oba mají z našeho týmu respekt, jelikož ví, že se v týmu nacházejí kluci reprezentativních výkonů a i jako kolektiv hrajeme výborně.

Čeho chcete ve futsale dosáhnout?

Adam: Největším cílem je probojovat se do základního kádru A týmu. Je to velký cíl, ale s tvrdou prací a odhodláním není nic nemožné.

Matěj: Vyhrát s Wankers titul v kraji a s Interobalem hrát takový futsal, aby na zápasy chodil čím dál větší počet diváků. Bez diváků by se hrát nedalo a to musím říct, že momentálně máme v Plzni skvělé diváky. 

V čem se liší hrát nižší regionální futsal a futsal na ligové úrovni?

Adam: Sám jsem s futsalem jako takovým začínal právě v těchto soutěžích a můžu říct, že regionální futsal je oproti ligové úrovni hodně amatérský. V pohybu, rychlosti, technice, standartních situacích, taktice a myšlení. Ten rozdíl je opravdu obrovský. Samozřejmě tohle platí na všechny týmy z regionální soutěže, až na jeden (The Wankers). Ten by se v lize neztratil. (smích) 

Matěj: Pamatuji si přípravný kemp, který byl minulý rok v červnu. Byl jsem s Ádou vybrán k pokračování v přípravě s „A“ týmem a my si věřili. Přišel první trénink, kam přišli Áčkaři a oba jsme chtěli na konci tréninku oznámit trenérovi Kučerovi, že už nikdy, nikdy nepřijdeme, protože ti borci, co dokázali s míčem a především pohybem a i bez něj bylo neskutečný. Housle tam a zpět a nakonec se válíte na zemi, borec oslavuje gól. Ne že by to teď nebylo jiný, ale už necháváte alespoň nohy u sebe. V regionální soutěži hrajete co nejlépe, abyste ukázal, že hrajete v ligovém klubu, takže kličky ve stylu Ricardinha jsou nezbytné. (smích)

Hrajete proti sobě FIFU na PSku, nebo XBOXu? Kdo je lepší a o kolik? 

Adam: Jsem velký odpůrce her jako je FIFA, jak na PS nebo Xbox, protože mi to vůbec nejde. Párkrát jsme si proti sobě zahráli na PSku a musím říct, že jsem obrovskej dřevák a rozbitý ovladač, který jsem hodil o zem hovoří za vše. 

Matěj: Hrajeme s Adamem Fifu, to je jasné. Oba máme PSka. Kdo vyhrává? To je jasný, že já. Když už Adam vyhraje zápas, je to díky tomu, že jsem ovladač držel jednou rukou a v druhé ruce jsem držel telefon a psal si s přítelkyní.

Poznámka redakce: "Ségry" nemají pořádnou společnou fotku a jediný úkol, který měli byl - se spolu vyfotit, nestalo se tak a proto byla použita jejich fotka ze sociální sítě Facebook.