Přepište dějiny: Ještě jeden zlatý večírek pro tuto partu, Interobal má pohár!

Jakkoli z hloubi duše nesnáším přebírání legendárních vět, tady nemohu jinak. Český futsalový svět dnes napsal zcela novou kapitolu, která se od těch předchozích velmi liší. Po dvouleté nadvládě Chrudimi se pohár poprvé dostává do rukou Interobalu Plzeň. Slovy klasika- Mistr je mrtev, ať žije Mistr.

Složitá cesta za cílem

Plzeňský Interobal se od samého počátku netajil tím, že zisk pohárového prvenství je letos zkrátka jedním z významných cílů, což, vzhledem k celkovému klubovému růstu, dává bezesporu smysl. Cesta to ale byla velmi dlouhá, a společně si ji můžeme připomenout.

Ta začala výhrou v krajském finále proti druhému klubu z Plzně- Jerigem.

Interobal pokračoval do osmifinále, kde narazil Mělník. Ke konci září jsme tak sledovali první „pavoukovou“ bitvu, a to na domácí půdě plzeňské Lokomotivy. Výsledek 8:0 hovořil za vše. Čtvrtfinálová bitva však byla o poznání zajímavější. Naším soupeřem se stal obhájce titulu, a aspirant na zlatý hattrick- Chrudim. 17.10. jsme tak svedli zřejmě nejvyrovnanější bitvu, jakou si jen mohl nezaujatý fanoušek přát- těsná výhra 3:2 posunula Plzeň do semifinále.

I to slibovalo velmi zajímavý souboj, tentokráte s pražskou Slávií, se kterou jsou to vždy velké nervy a nával emocí. Ano, i tentokrát to bylo opravdu peklo v pekle. Souboj v půli listopadu jsme, opět na domácí půdě, ovládli poměrem 4:1 a mohli se tak těšit na finále proti Helas Brno. Tentokrát doslova v životní formě.

Role favorita naplněna, Pohár vezeme z Ostravy do Plzně!

To, že jsme svědky něčeho opravdu velkého, jsme mohli pozorovat už před samotným utkáním. Však i sázkové kurzy předpovídaly naprostou dominanci Plzně, což bychom možná ve finále čekat na první pohled nemuseli.  Faktem ale je, že se bookmakeři nemýlili.

Hattrickem se v tomto duelu s Helas Brno blýskl Tomáš Vnuk, jehož tři trefy soupeře zasypaly v rozmezí devíti minut- konkrétně ve 26., 28. a 35. minutě. Finálový duel ale otevřel někdo úplně jiný. V osmé minutě se prosadil Ondřej Vahala, na kterého v desáté minutě navázal Holý a o minutu později Mikuš. Holý se v tomto utkání prosadil ještě jednou, a to ve čtrnácté minutě, kdy zvyšoval už na 4:0.

Pětici střelců doplnil trefou ve třicáté minutě Peter Kozár.

Brno jen velmi těžko dokázalo svého finálového soupeře držet na uzdě, a tak prožilo jen dvě radosti. Tou první byla branka Poula ve 29. Minutě, tou druhou radostí mohla být jedině závěrečná siréna.

Interoal tak poprvé v klubové historii ovládl Pohár SFČR, a splnil tak významný sezonní cíl.

Jakub Houdek: Co se týče finále, tak v první řadě patří gratulace našemu týmu, protože nevypustil koncentraci, a nepouštěl soupeře do velkých akcí. Myslím, že jsme letošní finále zaslouženě vyhráli, přistoupili jsme k tomu zodpovědně, a přineslo to ovoce.

Lukáš Rešetár: Myslím, že jsme v tomto utkání plnili to, co jsme chtěli. Dostávali jsme se do šancí, a celkově jsme diktovali tempo hry. Díky tomu jsme si vytvořili dobrý náskok, a druhá půle tak mohla být, nechci říct dohrávací, ale mnohem víc v klidu.